Metody TCM

Akupunktura

V lidském těle existuje kromě cévního a mízního řečiště také síť drah a kanálů, jimiž proudí Qi (čti čchi). V češtině pro tento výraz neexistuje ekvivalent, lze jej však přibližně (a nepřesně) opsat jako životní sílu. Kanály, jimiž Qi proudí na povrchu těla, obsahují určitá místa, na kterých lze tok Qi přesně ovlivňovat a regulovat. Nástrojem tohoto ovlivňování jsou akupunkturní jehly. Na základě určené diagnózy je třeba sestavit výběr bodů nejvhodnějších pro úpravu daného stavu a danou sestavu pravidelně aplikovat a zárovň přezkoumávat ve světle změn, ke kterým v průběhu léčby dochází. Možných kombinací bodů je téměř nepřeberně, výběr odpovídající kombinace bodů je tudíž možný pro každý stav, resp. pro každou nemoc. Frekvence léčby jehlami závisí na intenzitě obtíží – čím akutnější stav, tím častější je potřeba napichování. U chronických stavů je napichování prováděno obvykle minimálně 1x za dva týdny. Akupunktura bývá často doplňována použitím moxování. Jde o nahřívání bodů, ať už s napíchnutou jehlou nebo samostatně. Používá se zejména u bolestivých stavů spojených s pocitem chladu nebo zhoršujících se v chladném prostředí, dále pak pro rozhýbávání různých druhů stagnací projevujících se bolestí.

Byliny

Bylinná léčba je v současnosti považována za nejmocnější nástroj léčby metodami TCM. Oproti akupunktuře, která je časově poměrně náročná, lze bylinnou léčbu realizovat ambulantním způsobem. Léčba je předepsána obvykle na 15 – 28 dní, doma je pak užívána bylinná směs. Bylinná terapie je vhodná zejména pro chronické stavy spojené s vyčerpáním a únavou, dlouhodobé trávicí obtíže, gynekologické potíže a pod. Pomocí bylin lze totiž významně obnovit funkci vnitřních orgánů, které byly dlouhodobě vystavené působení nemoci nebo jejích následků, popř. nevhodné léčby.

Bylinné směsi jsou striktně individuální záležitostí. Předpis bylinné léčby se mění při každé návštěvě, protože během uplynulé doby podávání bylinné léčby již došlo ke změně stavu. Bylinná léčba se těmto změnám musí přizpůsobovat, aby byla zachována její maximální účinnost. Ilustrativní je v tomto případě přirovnání k trezoru s časově proměnným zámkem. Pokud chceme vstoupit, respektive změnit daný zdravotní stav, je nezbytné do zámku použít odpovídající klíč, v našem případě optimálně sestavenou bylinnou směs v odpovídající formě.

Tradičně byly bylinné směsi podávány ve třech formách: Tang (čti tchang), San a Wan, v současnosti doplněnou o směsi ve formě granulí..

  • Tang (čti tchang, odvar) se připravuje tak, že se jednotlivé složky směsi (sušené nebo čerstvé kořeny, oddenky, čerstvé listy, květy nebo kůra vybraných rostlin, popř. nadrcené minerální ingredience), nechají louhovat cca 20 minut ve studené vodě. Poté se celá směs uvede do varu a vaří obvykle cca 20 minut. Tang se pak scedí a pije se teplý až vlažný. Byliny se následně použijí pro přípravu druhého odvaru. Aby bylo možné tuto formu bylinné terapie zachovat i v dnešní uspěchané době, byla vyvinuta forma hotových odvarů. Bylinná směs se předem uvařena předepsaným způsobem. Výsledný odvar je pak balen do vakuově těsných sáčků. V takovémto případě se podávají dva sáčky denně (jeden během dopoledne, druhý k večeru).
  • San (prášek) je tradičně připravován pro léčbu vleklých chorob nebo pro použití v případě, kdy postižený musí cestovat (zde kvůli zjednodušenému podávání). V současnosti bývá vytlačována hotovými odvary nebo granulovanými směsmi z důvodu jejich vyšší účinnosti. Jsou však stavy, kdy je forma san nezastupitelná.
  • Granule (prášková směs) je historickým nástupcem formy San. Pro její realizaci se využívají výtažky z jednotlivých bylin. Díky přísně kontrolovanému způsobu zpracování je ve výtažcích zachováno maximum látek, které obsahuje původní rostlinná část užívaná tradičně v odvarech. Oproti formě San jsou granule jednodušší na užívání a snáze přenosné na cestách
  • Wan (kuličky) je formou vyvinutou především pro děti. Prášek san je smíchán s medem a z takto vzniklé hmoty se vytvoří malé kuličky. Med má zde více funkcí - jednak v kombinaci se sanem působí jako výživná složka, jednak spojí prášek do pevného tvaru a usnadní tak užívání, v neposlední řadě pak užívání zpříjemní. Forma wan je opět indikována pro určitá chronická onemocnění. Nejčastěji se předepisuje u doléčování různých chorob, kdy již není potřeba působit razantně pomocí odvarů, ale stav ještě není plně možno ponechat bez léčby.

Cvičení

v Číně je cvičení součástí života stejně jako u nás např. procházka v přírodě. Tato cvičení však mají jen velmi málo společného se sportem. Jde o ovlivňování biologických pochodů uvnitř těla pomocí přesně koordinovaných pohybů končetin a trupu spolu se silným soustředěním se na tento pohyb. Určitou formou tohoto cvičení jsou bojová umění.

Masáže

Masáže, zvláště pak tuina masáže, mají svoje pevné místo mezi nejúčinnějšími metodami působícími ovlivňováním drah a bodů na nich. Oproti akupunktuře se tak děje speciálními masážními technikami. Tyto masáže se obvykle užívají u bolestivých stavů pohybového aparátu, lze jimi však významně ovlivňovat i trávicí obtíže, problematickou menstruaci apod. Tuina masáž je často vyhledávaným způsobem jak dosáhnout maximální relaxace. Během masáže totiž dochází k vyrovnávání všech fyziologických pochodů v těle. Po masáži je pak pacient jako znovuzrozený.
Ve specifických případech je možno během léčby aplikovat tantra masáže. Mohou být indikovány jako hlavní metoda stejně jako podpůrný postup léčby v závislosti na aktuálním stavu.

Psychoterapie

se tradičně mezi metody léčby neřadí. Je to tím, že se automaticky předpokládala pozice terapeuta jakožto člověka s rozhledem a moudrostí, který dokáže svému klientovi posloužit i dobrou radou. Během léčby může dojít vývoji mentálního stavu, který člověka rozvine a posune dál v chápání souvislostí mezi jednotlivými aspekty života. Proto je i tato stránka léčby